neděle 28. prosince 2014

RECENZE: Mud Vein - Tarryn Fisher

Když jsem si četla synopsi další knížky od mé nové oblíbenkyně Tarryn Fisher, byla jsem si jistá, že nepůjde o knížku, kterou bych sama od sebe vyhledávala. Jo, byla jsem si jistá, že si ji zamiluju, což se taky stalo, ale zpočátku jsem se trochu bála toho, jestli mě vůbec bude bavit. Teď už vím, že moje obavy byly naprosto zbytečné, protože i do tohohle kousku jsem se zoufale začetla.

Senna má v životě víc než smůlu a vy nemůžete jinak, než s ní soucítit. Během krátké doby ji potká nejedno neštěstí, které by někoho jiného okamžitě položilo. S tímhle peklem se jí snaží pomáhat doktor Isaac, který se náhodou ocitl ve správný čas na správném místě. Nakonec se však do Sennina života zaplete víc, než by chtěl... Knížku jsem četla, když venku mrzlo, což nebyl úplně nejlepší nápad - velká většina příběhu se odehrává uprostřed pustiny v závějích sněhu a teplo vám při čtení rozhodně není. 

Když se samotářská spisovatelka Senna Richards probudí v den svých 33. narozenin, všechno se změní. Uvězněná za elektrickým plotem a zamčená v domě uprostřed sněhu musí Senna zjistit, proč byla unesena. Pokud chce svobodu, musí se zblízka podívat do své minulosti Ale její minulost má tep... a její únosce není k nalezení. S životem visícím na vlásku si Senna brzy uvědomí, že je to hra. Nebezpečná hra. Pouze pravda ji může osvobodit.

Mud Vein je další komplikovaný příběh, který se zkrátka nedá shrnout do několika odstavců, člověk si jej musí přečíst, aby pořádně pochopil. Bude vám mizerně, pak o něco hůř, až vám bude úplně nejhůř. V podstatě nedostanete žádnou delší možnost, kdy byste mohli s klidem říct, že jste s hlavní hrdinkou cítili štěstí. Tím vším vás ještě provázejí písničky Florence + The Machine, které hrají poměrně velkou roli. Čtení jsem si užila, i když přiznám, že jsem se po něm cítila neskutečně vyčerpaná. Teď je čas zase nějakou tu, ehm, lehčí četbu.

Žánr: Literatura světová - Romány pro ženy
2014, 283 stran

čtvrtek 25. prosince 2014

RECENZE: Thief - Tarryn Fisher

Ano, naprosto jsem propadla knížkám Tarryn Fisher. Thief je třetím dílem její série Love Me with Lies, do které patří i kniha The Opportunist, o níž jsem psala minule. Přiznám se bez mučení, že jsem druhý díl Dirty Red přeskočila, protože bych na nemůžu-najít-dost-vhodné-sprosté-slovo Leah neměla sílu. Zkrátka a dobře jsem team Calivia a nechci číst knížku z pohledu té mrchy.

Ve třetí knize, která je vesměs celá psaná z pohledu Caleba, dokáže Tarryn něco neskutečného. Caleba si zamilujete ještě víc - ano, ani já si nemyslela, že je to vůbec možné. Ale je! Ne, rozhodně nečekejte, že se v téhle knížce vyhnete těžkým tématům. Ve vztahu Caleba s Olivií totiž není jednoduché vůbec nic. Čeká vás smršť, při které se budete chvílemi usmívat a chvílemi vám bude do breku.

Poznámka pro sebe.

Láska je trpělivá, láska je laskavá.
Láska se nepyšní ani nechvástá.
V lásce není žádná arogance,
nikdy není zlá, krutá nebo neslušná.
Láska se snadno nenaštve.
Láska si nevybírá špatně.
Láska důvěřuje, doufá a vytrvává, ať se děje cokoliv.
Láska nikdy nezestárne.
Budu za ni bojovat.

Zloděj.

Caleb Drake se nikdy nedostal přes svoji první lásku. Ne když se oženil. Ne když se vdala ona. Když se život otočí kolem dokola, Caleb se musí rozhodnout, jak daleko je ochotný zajít, aby získal odměřenou a vyzývavou Olivii Kaspen zpátky. Ale každý životní čin má své následky a brzy Caleb zjistí, že láska někdy přichází s nesnesitelně vysokou cenou. 

Myslím, že líp série Love Me with Lies nemohla vyvrcholit. Tarryn Fisher je zkrátka Spisovatelka s velkým S. Jsem si jistá, že jsem knížky nečetla naposledy, protože jako každý správný masochista se k tomuhle příběhu budu muset vrátit. A kdo ví, možná se příště podívám na zoubek i druhému dílu Dirty Red.

Žánr: Literatura světová - Romány pro ženy
2013, 273 stran

středa 17. prosince 2014

RECENZE: The Opportunist - Tarryn Fisher

Někdy čtu knížky, u kterých si kladu otázku, proč se vlastně vůbec namáhám a ztrácím čas. Ale s The Opportunist... WOW, prostě WOW! Vůbec nechápu, kde se přede mnou takovou dobu autorka Tarryn Fisher schovávala. Od knížky jsem se nemohla odtrhnout (jakmile si knížku beru do vany, je to opravdu masakr) a popravdě jsem ani nechtěla, abych ji někdy dočetla, protože bych s hlavními postavami dokázala být věčnost.

Olivia je hodně jiná, než hlavní hrdinky, se kterými se setkávám běžně. Prakticky pořád dělala něco nečekaného, ale jí tak strašně svého, že nakonec člověk ani překvapený nebyl. A Caleb. Oh. Můj. Bože. CALEB! Caleb Drake je ten nejúžasnější fiktivní chlap, kterého jsem kdy na papíře poznala. No dobrá, Ridge z Maybe Someday je s ním na první příčce, ale... Huh. Ten chlap je dokonalost sama, především tím, že vůbec není dokonalý.

Při čtení je to jako na houpačce. Jednou ácháte nad tím, jak je všechno úžasné a růžové a třpytí se to, ale vzápětí si koušete nehty, nadáváte oběma hlavním hrdinům a googlíte si autorčinu adresu, abyste si pro ni mohli dojít a dostat z ní, jestli ji nějak vnitřně uspokojuje fakt, že vás mučí. 

Olivia Kaspen právě zjistila, že její bývalý přítel, Caleb Drake, ztratil paměť. Olivia, která je známá svým umem využít každou situaci ve svůj prospěch, se musí rozhodnout, kam až je ochotná zajít, aby získala Caleba zpátky. Jak se snaží udržet si svou pravou identitu a jejich zvrácenou minulost pod pokličkou, její největší překáždou se stává Calebova podlá nová přítelkyně Leah Smith. Jde o souboj v přetahování se o někoho, kdo si na ně už nevzpomíná. Brzy ale musí Olivia čelit následkům svých lží a přitom zjistí, že někdy láska k vykoupení nestačí.

V knížce najdete tolik ňufacích scén, u kterých se culíte jako nesvéprávní, ale hned na to vás přímo do žaludku nakopne situace, při které byste se nejradši schoulili do klubíčka a uzavřeli se před světem. Líbil se mi jeden komentář na Goodreads, kde fanynka psala, že svět není na Tarryn Fisher připravený. Já s ní můžu jedině souhlasit. Snad jen dodám, že se zvrhle těším na to, až si od ní přečtu něco dalšího, co mě zase naprosto pohltí.

Žánr: Literatura světová - Romány pro ženy
2011, 278 stran

neděle 7. prosince 2014

RECENZE: Slammed series - Colleen Hoover

Je mi trochu smutno, protože po dočtení série Slammed mám už všechnu dosud zveřejněnou tvorbu Colleen Hoover přečtenou a na další její knížky budu muset zase čekat. Což je vážně strašný. Ale musím říct, že mě Colleen nezklamala ani tentokrát, i když šlo o její prvotinu. Zamilovala jsem si Willa, Layken, Gavina a Eddie, Julii, Kela a Cauldera.

Vůbec jsem se od čtení nemohla odtrhnout - doslova. Spánkový deficit pak dostal v práci úplně nový rozměr, ale opravdu to stálo za to! Slammed, Point of Retreat a This Girl jsou zkrátka knížky, které vám nedají spát. První knížka už u nás dokonce vyšla česky a to pod názvem Život jedna báseň, tady je její oficiální česká synopse:

Osmnáctileté Layken zvané Lake nečekaně umírá otec, a přestože jeho ztrátu bolestně prožívá, stává se oporou matce i malému bratrovi. Zvlášť když se rodina musí stěhovat přes celou zemi. A na novém místě, kde Lake neočekává vůbec nic dobrého, poznává Willa, kluka ze sousedství s jedinečným smyslem pro humor a vášní pro poezii. Začínající vztah však ukončí šokující odhalení…

První knížka vás prostě dostane, druhý díl jde ještě víc do hloubky - umírala jsem, když se na scénu připletla Willova bývalá přítelkyně, kterou perfektně vystihuje slovo bitch. První knížka je psaná z pohledu Lake, druhá a třetí vám pak nabídne možnost podívat se do hlavy i Willovi. Věřte, že po přečtení budete potřebovat chvíli na to, abyste všechno absorbovali. Já se momentálně nemůžu dočkat, až v lednu vyjde knížka Never Never, kterou Colleen napsala ve spolupráci s Tarryn Fisher, a v březnu Confess!

Žánr: Literatura světová - Romány pro ženy
2012 - 2013, 317, 215 a 304 stran

neděle 30. listopadu 2014

RECENZE: Easy? - Tammara Webber

Easy? byla po dlouhé době kniha, kterou jsem si pořídila bez předchozího doporučení. Zaujala mě především obálka, která slibuje celkem slušné počtení. A tentokrát jsem se nemýlila, protože jde opravdu o skvělé pošušňáníčko. Obzvlášť pokud máte slabost pro kluky s tetováním. Dokonce i ten jeho kroužek ve rtu mi připadal sexy. A to je prosím Lucas, který vás celou dobu svým osobním kouzlem nutí k tomu, abyste mu propadli.

A u mě se mu to rozhodně podařilo. 

Jacqueline je sympatická holka, které jsem vážně přála, aby byla s Lucasem šťastná. Ano, občas ty dokonalé chlapy hlavním hrdinkám ani nepřeju a sobecky je chci pro sebe, ale v tomhle případě tomu tak nebylo. I když bych se samozřejmě nezlobila, kdybych nějakého podobného Lucase potkala.

Když Jacqueline následuje svého kluka na vysokou školu, kterou si vybral, rozhodně nečeká, že se s ní dva měsíce po začátku druhého ročníku náhle rozejde. Dva týdny stráví v naprostém šoku, aby se pak probudila v jiné realitě: je nezadaná, místo na výběrovou hudební konzervatoř chodí na státní univerzitu, bývalí přátelé ji najednou ignorují a poprvé v životě jí hrozí, že z nějakého předmětu propadne.

Při odchodu z večírku je Jacqueline na opuštěném parkovišti napadena klukem ze studentského spolku, do něhož patří i její bývalý přítel. Zachrání ji neznámý mladík, který byl ve správný čas na správném místě, a ona chce jen jediné – vymazat útok a celou tu noc z paměti. Ale její zachránce Lucas chodí na stejné přednášky z ekonomie jako ona, sedí v zadní řadě, skicuje si něco do bloku a při tom se na ni dívá. Její kamarádky ho ohodnotí jako dokonalý materiál na nezávaznou divokou známost, která jí pomůže vzpamatovat se po rozchodu.

Když se z útočníka, který ji napadl, stane stalker, má Jacqueline na výběr: zhroutit se, nebo se začít bránit. Lucas nad ní drží ochrannou ruku, ale sám má svá vlastní tajemství. Najednou je těžké odhalit, co se skrývá za vnějším zdáním, a není jasné, komu se dá věřit.

Řekla bych, že Easy? je podařená kniha, která je napsaná reálně a bez problémů zapadá do dnešního světa. Podobných kluků jako je ten, co pronásleduje Jacqueline, je bohužel hromada... Dokonce jsem zjistila teď, že autorka dokončila prequel, takže jsem zvědavá, co se z toho nakonec vyklube!

Žánr: Literatura světová - Romány pro ženy
2012, 321 stran

RECENZE: The Sea of Tranquility - Katja Millay

Moře klidu. Toho jsem měla před rozečtením téhle knížky dostatek, ale čím víc jsem měla přečteno, začala jsem si dávat dohromady všechno, co se Nastye přihodilo, a bylo po něm. Vůbec jsem netušila, co od téhle knížky čekat. Slyšela jsem o ní už dřív, povědomá mi byla i podle coveru, ale vážně mě nenapadlo, že se mi Josh Bennett dostane tak pod kůži. Přiznávám, zamilovávám se prakticky do každého dobře napsaného hlavního hrdiny, ale...

Josh Bennett.

Ten dal celému příběhu nový rozměr. 

Dva a půl roku. Tolik času uplynulo od té hrozné tragédie. Po ní už nic nebylo jako dřív. I z Nastyi Kashnikové zbyl jen stín holky, kterou byla před tím. Teď je rozhodnuta nechat temnou minulost za sebou a držet si všechny lidi pěkně daleko od těla. Tenhle úmysl jí ale vydrží jen do chvíle, kdy se potká s Joshem Bennettem. Je osamělý stejně jako ona. A neuvěřitelně přitažlivý.

Joshův příběh zná kdekdo: všichni lidé, které miloval, zmizeli z jeho života. Teď má sedmnáct roků a zůstal úplně sám. A když je vaše jméno synonymem pro smrt, lidi se s vámi moc nebaví. Až na Nastyu. Ta se naopak Joshe drží jako klíště a postupně se stává součástí každé stránky jeho života.

Táhne je to k sobě, jiskří to mezi nimi stále silněji. Ale zároveň se Josh začíná zamýšlet nad tím, jestli se někdy dozví všechna tajemství, která před ním Nastya skrývá. A vlastně ani sám neví, jestli se je dozvědět chce.

V knížce jsou takové pasáže, při kterých máte chuť někoho praštit (někdy je to sama Nastya), a po pár stránkách ácháte nad tím, jak jim to krásně vychází. Vážně se mi líbilo, jak byl celý příběh napsaný a promyšlený. Taky miluju to, že Josh Nastye říká Sunshine, mám z toho až motýlky v břiše! A taky nesmím zapomenout na miláčka Drewa, Joshova kamaráda, kterého si také zamilujete.

Žánr: Literatura světová - Romány pro ženy
2013, 366 stran

RECENZE: Archer's Voice - Mia Sheridan

Vždycky, když se pustím do knížky od autora, od kterého jsem zatím nic nečetla, jsem hrozně zvědavá, jak se mi bude líbit nejen příběh, ale i jeho styl psaní. U Mii Sheridan jsem v tom měla jasno hned, protože jde o další úžasnou spisovatelku, na jejíž tvorbu si budu muset posvítit.

Zbožňuju ten pocit, když ve mně knížka vyvolá tak silné pocity, že se uvnitř mě všechno sevře. A to v tomto případě nebylo nic ojedinělého. Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla na Bree, ani sama nevím pořádně proč, ale Archer... Ach, Archer Hale! 

Když Bree Prescott dorazí do ospalého městečka Pelion v Maine, které se nachází hned u jezera, doufá, že tam najde klid, který tak zoufale hledá. První den narazí na Archera Halea, samotářského muže, který má své vlastní tajemství.

Archer's Voice je příběhem ženy poznamenané vzpomínkami na jednu děsivou noc a muže, který žije s mučivými ranami a který je klíčem k jejímu osvobození. Příběh utrpení, osudu a síly lásky měnit.

Můžu vám slíbit, že vás čtení bude bavit. Jde o silný příběh, který vás do sebe vcucne a na konci vyplivne naprosto omámené. Zamilujete si hlavní postavy (no dobře, Archera výrazně víc, protože je to prostě miláček), ale i okolí u jezera, které je v knížce popisované. Čtení jsem si nesmírně užívala, i když se o mě chvílemi pokoušel infarkt. Tahle knížka totiž jednoznačně stojí za to!

Žánr: Literatura světová - Romány pro ženy
2014, 345 stran

úterý 25. listopadu 2014

RECENZE: Maybe Not - Colleen Hoover

Poslední dobou to tu dost flákám, což je vlastně celkem zcestné tvrzení, protože jsem to tu zatím pořádně nerozjela, ale... všechno bude! Teď jsem ale tak plná dojmů z nově přečtené knížky, že v hlavě musím přeskočit ten pomyslný seznam restů a vrhnout se přímo na ni. Myslím, že vám budou stačit dvě slova, která všechno vysvětlí.

Colleen Hoover.

Jo, ta ženská je naprostá bohyně, kdybych mohla, už ji žádám o ruku, nohu, nebo cokoliv jiného, i když si myslím, že by to její manžel moc neocenil. Každopádně. Možná jste postřehli, že Colleen na svém oficiálním Facebooku před pár dny napsala zprávu o tom, že vyjde další její knížka, která se zaměří na příběh Warrena a Bridgette, se kterými jsme se mohli seznámit už v Maybe Someday. Z téhle zprávy jsem byla šíleně nadšená, protože jsem věděla, že Colleen nezklame.

A samozřejmě nezklamala! Maybe Not je úžasný čtecí materiál, který zhltnete během chvíle. Knížka, nebo spíš novela, není moc dlouhá, Goodreads uvádí 129 stran, ale je to takové pošušňání, že by člověk snesl asi tak ještě 954445486 stran navíc.

Když se Warrenovi naskytne příležitost mít za spolubydlící holku, okamžitě souhlasí. Mohla by to být vzrušující změna.

Nebo možná ne.

Obzvlášť, když je tou spolubydlící chladná a zdánlivě vypočítavá Bridgette. Napětí a výbušnost stoupá, jak se ti dva nemohou ani vystát ve stejné místnosti. Ale Warren má o Bridgette teorii: někdo, kdo může nenávidět s takovou vášní, musí být schopný s takovou vášní i milovat. A chce být tím, kdo tuhle teorii otestuje.

Svěří Bridgette své srdce Warrenovi a naučí se milovat?

Možná.

Možná ne.

Jsem neskutečně ráda, že se Colleen rozhodla napsat i Warrenův příběh, protože toho kluka jsem si v Maybe Someday prostě zamilovala. Je skvělý, vtipný a vždycky má co říct. I Bridgette jsem si oblíbila, protože jsem na ni díky téhle knížce mohla zase nahlédnout z úplně jiné strany. Vůbec bych se nezlobila, kdyby si Colleen nachystala víc takových překvapení. Kniha hýří vtipem, ale jak je u Colleen zvykem, její součástí jsou i vážná témata. Miláček Ridge se sice v Maybe Not objevoval jen málo, což je samozřejmě pochopitelné, ale i tak jsem se jedině utvrdila v tom, jak úžasní všichni z tohohle možnánemožná světa jsou :)

Žánr: Literatura světová - Romány pro ženy
2014, 129 stran

pondělí 17. listopadu 2014

Soutěž o výtisk Trhni si! - výsledky


Je pondělí a s ním i vyhlášení soutěže o výtisk young adult romance Trhni si!. Přihlásilo se mnohem víc lidí, než jsem předpokládala, takže jsem se nakonec rozhodla, že věnuju výtisky dva. S losováním mi pomohla nejúžasnější spisovatelka Káča Petrusová a pod čísly 3 a 11 se schovávaly:
  • Sára K.
  • Veronika P.
Výherkyním samozřejmě gratuluju a všem moc děkuju, že se soutěže zúčastnili :)

sobota 8. listopadu 2014

Soutěž o výtisk Trhni si!


Jak jsem slíbila, soutěž o výtisk mé young adult romance Trhni si!, která v říjnu vyšla, je tady! Pokud máte o knihu zájem, stačí poslat správné odpovědi na dvě níže položené otázky na můj e-mail AjjinkaK(zavinac)gmail.com.

1) U jakého nakladatelství kniha vyšla?
2) Kolik má kniha stran?

Otázky nejsou vůbec těžké, i když jsem původně chtěla, aby byly zákeřeně zapeklité. Pevně doufám, že se alespoň někdo zapojí. Výherce bude vylosován v pondělí 17. listopadu. Hodně štěstí všem, kteří se rozhodnou zúčastnit! :)

středa 6. srpna 2014

RECENZE: Ugly Love - Colleen Hoover

Pamatujete si, jak jsem byla vyplesklá ze čtení Maybe Someday od Colleen Hoover? Nebylo to zas tak dávno, kdy se mi tahle autorka totálně dostala pod kůži, pod kterou se s novou knížkou Ugly Love dostala ještě hlouběji.

Když Tate Collins potká airolinkového pilota Milese Archera, ví, že nejde o lásku na první pohled. Ani by se nepovažovali za přátele. Jediná věc, kterou mají Tate a Miles společnou, je nepopiratelná vzájemná přitažlivost. Jakmile se jejich touhy odhalí, uvědomí si, že se nachází v dokonalé situaci. On lásku nechce, ona na ni nemá čas, tak to nechají jen u sexu. Jejich dohoda může být překvapivě snadná, dokud Tate dokáže dodržet dvě Milesova pravidla.
Nikdy se neptat na minulost.
Neočekávat budoucnost.
Oba si myslí, že to dokážou zvládnout, ale skoro okamžitě si uvědomí, že to ani trochu nejde.
Srdce se propletou.
Sliby se poruší.
Pravidla se zničí.
Láska se stane ošklivou.

Řeknu vám, že jsem byla připravená na hodně. Počítala jsem s tím, že si oba hlavní hrdiny zamiluju, ale vážně mě překvapilo, jak moc mě i tenhle Colleenin příběh dokázal rozdrtit. Znáte ten pocit, kdy si nemyslíte, že by knížka mohla skončit dobře ani pro jednoho z hlavních hrdinů? Kdy se u jedné stránky přiblble culíte, pak se smějete a nakonec brečíte jako mrně? Ugly Love je neuvěřitelná pračka emocí a já pevně doufám, že bude brzy přeložená do češtiny, aby se mohla dostat k co nejvíce lidem, protože jde opravdu o příběh, který by si měli přečíst úplně všichni! :) A aby to nebylo málo, dokonalý Griffin Peterson, který nazpíval soundtrack k Maybe Someday, nazpíval i písničku k Ugly Love, kterou si můžete pustit níže. Knížka vyšla včera a já rozhodně nelituju, že jsem kvůli ní opět ponocovala.

Žánr: Literatura světová - Romány pro ženy
2014, 320 stran


RECENZE: Hopeless & Losing Hope - Colleen Hoover

Už minule, když jsem vám cpala knížku Maybe Someday, jsem pěla chválu na její autorku, Colleen Hoover, o které to dnes bude znovu. Přesněji o jejích knížkách Hopeless a Losing Hope, ve kterých se seznámíte se sympatickou Sky a proč-kurva-nemůže-skutečně-existovat Deanem Holderem. Děj moc prozrazovat nechci, obzvlášť tady bych někomu nabančila, kdyby mi dopředu něco prozradil, ale synopse Hopeless (Bez Naděje) je celkem neškodná:

Je lepší zjistit pravdu, nebo věřit lžím? Když se sedmnáctiletá Sky seznámí s Deanem Holderem - možná jediným klukem, jehož provází ještě horší pověst než ji - něco se v ní změní. S ním poprvé ucítí něco, co v ní všechny povrchní známosti předtím probudit nedokázaly. Holder ji uchvátí i vyděsí už během prvního setkání, ale hlavně ji dokáže probrat z citové otupělosti, kterou už začala považovat za součást své povahy. A vyvolat v ní vzpomínky na minulost... vzpomínky tak bolestné, že by si přála nechat je dál hluboko pohřbené.

Obě knížky se velmi příjemně čtou, Colleen opravdu ví, jak psát dokonalé postavy, takže je víc než jasné, že si Sky i Holdera zamilujete, stejně tak i vedlejší postavy Six, Daniela nebo Breckina. Celá knížka je plná humoru, sarkastických poznámek a áchacích momentů, o které se z velké části postará ten-který-bohužel-neexistuje Holder. Obě knihy vyšly letos v češtině u nakladatelství Yoli pod názvy Bez naděje a Ztracená naděje (Bez Naděje z pohledu Holdera), takže by neměl být žádný problém s jejich dostáním. A i když většinou nejsem fanouškem vícero pohledů, vidět příběh Holderovýma očima je něco úplně jiného. A ano, zamilujete si ho tak ještě víc. Řeknu vám, že jsem po dočtení byla mimo, protože to byly opět jedny z těch knížek, po jejichž dočtení je chcete začít číst okamžitě znovu. Colleen Hoover je prostě neuvěřitelná autorka!

Žánr: Literatura světová - Romány pro ženy
2014, Bez Naděje - 384 stran | Ztracená naděje - 336 stran

RECENZE: Maybe Someday - Colleen Hoover

Po dočtení knížky Maybe Someday od bestsellerové Colleen Hoover bylo zkrátka mojí povinností něco málo o ní napsat. Znáte ten pocit, kdy se od knížky nemůžete odtrhnout, i když si neustále pohrává s vašimi city? Kdy nemůžete přestat číst, i když se vám srdce láme pořád dokola? Ve mně jen tak něco podobné pocity nevyvolá, ale Maybe Someday se to povedlo.

Ve dvaadvaceti má ambiciózní muzikantka Sydney Blake skvělý život: Je na vysoké, má stálou práci, je zamilovaná do svého úžasného přítele, Huntera, a bydlí se svou dobrou kamarádkou Tori. Ale všechno se změní, když zjistí, že ji Hunter s Tori podvádí - musí se rozhodnout, co bude dělat dál.

Sydney okouzlí její záhadný soused, Ridge Lawson. Nemůže z něj spustit oči a nemůže ho přestat poslouchat, když na svém balkoně hraje na kytaru. V jeho hudbě cítí harmonii a chvění. A v Sydney je něco, co Ridge taky nemůže ignorovat: Vypadá to, že konečně našel svou múzu. Když se spolu nevyhnutelně setkají, brzy zjistí, že se potřebují ve více směrech, než jen v jednom...

Už dopředu vám můžu říct, že si oba hlavní hrdiny zamilujete, protože jiná varianta se jednoduše nenabízí. A nebudou to jen oni, protože knížka je plná skvělých postav, které čtení jen a jen zpříjemňují. Už je to dlouho, co mě nějaká knížka takhle mile překvapila. Zbožňuju ji a určitě si ji budu muset přečíst ještě několikrát. Maybe Someday zatím není oficiálně přeloženo do češtiny, ale vypadá to, že je jen otázkou času, kdy se dočká i svého českého překladu. Autorce u nás už vyšla jedna knížka, brzy vyjde další a v létě se dočkáme prvního dílu její série Slammed, na kterou si už teď brousím zuby a která by snad dokonce měla být zfilmována.

Nikdy nechci psát tyhle články tak, aby toho moc prozradily, což se mi, doufám, povedlo i tentokrát, ale jedno vám ještě prozradit musím. V příběhu je hodně důležitá hudba a kniha má rovnou i svůj vlastní soundtrack, na který písničky složila autorka společně s účastníkem loňského ročníku pěvecké soutěže American Idol Griffinem Petersonem, který texty i nazpíval. Tady přidávám ještě jedno fan trailer video, ve kterém si jednu z jejich písní Maybe Someday můžete poslechnout.

A jestli vás ani to nepřesvědčí o tom, že jde o naprosto dokonalou knížku, pak už si opravdu nevím rady :)

Žánr: Literatura světová - Romány pro ženy
2014, 224 stran


úterý 27. května 2014

Startuje se!


První článek tady. Možná bych měla bouchnout šáňo? Nebo možná rovnou najít políčko smazat? Vhodná by mohla být kombinace, ale tím si nejsem jistá, takže zatím nebudu dělat ani jedno a bude vyřešeno. Možná sem nikdy nic nepřidám, to je taky možné. Uvidíme :)